Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
Efekt nucené ukrajinské migrace na trh práce v České republice
Stavarová, Nikola ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analýza efektu nucené migrace na český trh práce. Konkrétně jsem zkoumala možný dopad vlny uprchlíků na vývoj nezaměstnanosti v lokalitách České republiky po vypuknutí války na Ukrajině 24. února 2022. Analýzu jsem postavila na průřezových datech na úrovni okresů, přičemž jsem do datasetu přidala pozorování i pro Prahu. Údaje o nezaměstnanosti a migraci jsem měla z období 2022 a 2023. Vytvořila jsem model, kde závislou proměnnou byl procentuální rozdíl v nezaměstnanosti, který reprezentoval její vývoj a hlavní vysvětlující proměnnou byla migrace. Přidala jsme také další nezávislé proměnné kvůli přesnějším odhadům. Tento model jsem odhadovala pomocí metody nejmenších čtverců, a z důvodu předpokladu endogenity i pomocí dvoustupňové metody nejmenších čtverců. V rámci druhé zmíněné metody jsem používala instrumentální proměnnou úrovně ukrajinského obyvatelstva z roku 2018. Endogenitu v modelu jsem statisticky testovala Hausmannovým testem. Modely jsem odhadovala i na omezeném datasetu, kde jsem vynechala tři pozorování s odlehlými hodnotami. Celou analýzu nuceného přistěhovalectví jsem doplnila i o rozbor ekonomické migrace, který odrážel hlavní výzkum, a kde jsem zkoumala nezaměstnanost a migraci z období 2016 a 2017 a využívala jsem instrument z roku 2012. Výsledky naznačily slabý...
Židé z Terezína a akce Musy jako příklad nucené migrace podmíněné holokaustem
Hawlanová, Julia ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na záchrannou akci zvanou Terezín-St.Gallen nebo Musy- transport, jejímž prostřednictvím bylo v únoru roku 1945 převezeno z koncentračního tábora Terezín 1 200 vězňů do Švýcarska. Za použití sekundárních zdrojů, audiovizuálních svědectví a archivních materiálů zkoumá, jakým způsobem a za jakých okolností záchrana zmíněných židovských vězňů probíhala, a na tomto konkrétním příkladu analyzuje situaci účastníků akce ve švýcarských uprchlických táborech. Klade si otázku, zda byl Musy-transpost osvobozující operací či nástrojem aktérů pro dosažení vlastních cílů.
Vliv ukrajinského konfliktu na mobilitu obyvatelstva
Křen, Jan ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Od jara 2014 probíhá ve východní části Ukrajiny ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinským státem. Následkem tohoto ozbrojeného konfliktu byl proud nucené migrace. Statistiky hovoří až o 1,7 milionu vnitřně vysídlených osob a o dalších statisících osob, kteří hledali mezinárodní ochranu v zahraničí. Z těchto osob, hledajících mezinárodní ochranu, jich více než 200 tisíc získalo dočasný azyl v Rusku. Předložená diplomová práce zkoumá vlivy ukrajinského ozbrojeného konfliktu na mobilitu těchto vysídlených osob. První způsob, kterým je zkoumán vliv vybraného konfliktu na mobilitu obyvatelstva, je kvantitativní analýza dat. V této analýze jsou dána do souvislosti data o intenzitě konfliktu s daty o vnitřní migrací na Ukrajině a mezinárodní migraci do států Rusko, Polsko a Česko. Druhý způsob, jak tato diplomová práce prověřuje vliv konfliktu na mobilitu obyvatelstva, je postaven na výzkumu deseti Ukrajinců, kteří odešli do Česka z oblastí, kde probíhá konflikt a zároveň jejichž primární důvod k odchodu byl vojenský konflikt. Výsledky prokazují propojení intenzity vojenského konfliktu s migrační strategií obyvatel východní Ukrajiny.
Analýza postavení a situace migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku
Hradečná, Pavla ; Holíková, Klára ; Faltová, Magda ; Jelínková, Marie ; Ezzeddine, Petra ; Duba, Pavel ; Vacovská, Taťána ; Lörincová, Dominika ; Chmeliar, Peter ; Bikova, Mariya
Předkládaná publikace se zabývá problematikou migrantek či žen s migračním původem ve vyšším středním až seniorském věku, které žijí na území ČR. Je zpracována na základě získaných informací o vyšších rizicích vícenásobné diskriminace, která jim hrozí, a také na základě identifikované potřeby lepšího ukotvení práv těchto osob ve strategických dokumentech zabývajících se integrací migrantů a migrantek. V dlouhodobém horizontu tato analýza směřuje k posílení práv žen. Neméně významným faktorem, který stojí za vznikem této práce, je i snaha přiblížit téma genderu a stárnutí v migraci odborné veřejnosti, přispět k posílení spolupráce celé řady relevantních subjektů a v ideálním případě do budoucna podnítit český stát ke změnám v oblasti přístupu k ženám s migračními kořeny.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Ženy na vedlejší kolejí (?) - Gender, migrace a stárnutí
Hradečná, Pavla ; Jelínková, Marie ; Ezzeddine, Petra ; Havelková, Hana
Publikace, se týká postavení a situace migrantek ve vyšším středním a seniorském věku v České republice. Jedná se o téma v českém prostředí zatím neřešené, které postupně nabývá na rozměrech, a tudíž i na aktuálnosti. SIMI při své přímé práci s migrantkami v ČR bývá často konfrontována s případy vícenásobné diskriminace a nerovného zacházení s těmito ženami, u nichž se střetává několik diskriminačních důvodů zároveň – gender, příslušnost k sociální skupině, etnicita či právní postavení. Z dostupných statistik lze současně vysledovat, že podíl migrujících žen roste i že mají větší tendenci se v hostitelské zemi trvale usazovat. V České republice tak postupně přibývá migrantek ve věku nad 40 let, jejichž situaci, která se ještě komplikuje se stoupajícím věkem, je dosud věnováno velmi málo pozornosti. První část publikace přibližuje výsledky obsáhlé Analýzy postavení a situace migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku, která se komplexně zabývá problematikou těchto žen na území ČR. Ve druhé části publikace prezentujeme kvalitativní výzkum, který se týká konkrétní skupiny žen s uprchlickou zkušeností, původem ze zemí bývalé Jugoslávie a dnes ve věku nad 50 let.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
"Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945 - 2012
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
ŽÍLA, Ondřej: "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012. Abstrakt Disertační práce "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012 analyzuje populační vývoj tří konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny, proměny etnického proporčního zastoupení bosenské populace v důsledku rozdílného demografického chování a prostorové dopady nucených migrací v rozmístění obyvatelstva po skončení občanského konfliktu v 90. letech 20. století. Hlavní pozornost je zaměřena na porovnání vývoje etno-demografické struktury socialistické Bosny a Hercegoviny se stavem v zemi po válce. Současné demografické charakteristiky obyvatelstva a stávající etnické složení země přitom zůstávají zcela zásadně ovlivněny průvodními jevy konfliktu: tzv. nucenými migracemi a etnickými čistkami. Práce v sobě komponuje dva základní přístupy. Přístup "shora", jenž se soustředí na charakteristiku role západních velmocí v poválečném mírotvorném procesu, a obzvláště pak na rozbor jejich ústředního cíle - obnovy původní etnické heterogenity prostřednictvím řízené repatriace utečenců a zhodnocení jeho celkové zdařilosti. Tento přístup je konfrontován s nedostatečně komplexně reflektovaným pohledem "zdola", tj. z pozice samotných navrátilců. V jeho...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.